O výživě IW - část I.

Autor: Nikola Janků

Skupina: Zdraví



Ačkoli preferuji podávat psům syrovou stravu složenou ze syrových neopracovaných kostí, čerstvého masa a zeleniny, budu se zde snažit ukázat všechny možnosti, ze kterých by měla jít složit dieta dle individuálních potřeb toho či onoho psa. Základ toho všeho je postaven na knize ?Metabolic Typing Diet? pana Williama Wolcotta a jiných z oboru humánní výživy, která vychází z názoru, že to, co vyhovuje jednomu, nemusí sedět druhému, a může mít zničující účinky na třetího. Stejně jako to platí o lidech, tak to platí i o psech. Platí to o nich tím více, čím více se rozšiřují oblasti chronických potíží, na které u našich psích miláčků čím dál častěji narážíme, jejichž důvodem je i tvrdošíjné používání jednotvárných základních diet pro všechny psy.

Metabolický typ každého jedince zahrnuje mnohem více než, co známe jako ?metabolickou stupnici? (která označuje míru, kterou spalujeme energii), obsahuje také mnoho dalších známých funkcí a velmi pravděpodobně mnoho dalších, které ještě neznáme. Ty známé funkce nazývá ve své knize W. Wolcott ?základní homeostatický kontrolní mechanismus?, který celkově udržuje tělo rovnováze a zabraňuje dysbalancím. Mezi tyto mechanismy se řadí oxidační systém, který je převaděčem energie na buněčné úrovni; autonomní nervový systém (sympatický a parasympatický, které regulují látkovou přeměnu); katabolický/anabolický systém udržující rovnováhu, který ovládá látkovou přeměnu kyslíku na buněčné úrovni; endokrinní systém (systém žláz s vnitřní sekrecí) a jak je každá žláza s vnitřní sekrecí vyvážena s ohledem na další žlázy v systému; kyselá / zásaditá rovnováha, která řídí úrovně pH v celém těle; rovnováha prostaglandinu, která reguluje zánětlivé reakce a citlivost imunity; a elektrolytová rovnováha, která reguluje oběh a osmotický tlak. Kromě těchto homeostatických mechanismů, jsou zde i rytmické vnitřní i vnější cykly těla, které také musí být ve vzájemné rovnováze. Toto zahrnuje ?denní biologický rytmus?, intenzitu s jakou bije srdce, intenzitu dýchání, výšku krevního tlaku, atd.. Toto je další oblast, kde jsou nepochybně rytmy, které neznáme. Jelikož je v základě tělo tvořeno vibrující energii, určitě musí existovat rytmus i této vibrace, také intenzita pulsace energie uvnitř těla a intenzita průtoku energie a s tím související případné blokace tohoto průtoku.

Základně, poměr pro mnoho dospělých psů (pokud se nenarodili fenám krmených syrovou stravou a následně nebyli na tuto stravu převedeni sami) by měl být asi 60% stravy syrové, např. kosti, krocaní krky, volské ocasy, jehněčí hrudí, kuřecí nebo slepičí křídla a krky; dále 20% svaloviny/čistého masa (hovězí, jehněčí, srnčí nebo jelení a nebo jiné tmavé/krvavé maso (pozn. Zuzana - jo to bych preferovala a mohlo by ho s kostmi být klidně 100%, ale kde ho brát?!)) a vnitřností (játra, ledvinky, srdíčka a nebo držky ? zelené nikoli prané); plus šest uncí čerstvě mixované zeleniny a (dvakrát týdně) tři unce čerstvé zeleniny nakrájené na kousky nebo dávat celou jako žvýkací doplněk ke každé libře masa/kostí.Konkrétní váhy se mi zdají poněkud zvláštní, když není uvedeno o jak velkém psovi se uvažuje. IW -.čivava, všechno jedno? Někteří lidé dávají psům zeleninu jen dvakrát nebo třikrát týdně. V některých případech psům prospívá, když se jim podává do třech uncí drceného zrní (šrot), namočeného na 8 až 10 hodin do vody, na každou libru masa. (pozn. Zuzana - ze šrotu si pes nic nevezme, ale jako balast to může být dobrý, jinak není schopen trávit ? pouze tepelně opracované) Poměr stravy pro štěňátka se poněkud liší (také případně podle toho, jaké mají zdravotní problémy), ale to podrobněji rozebráno v kapitole ?syrová strava?, je vhodné si také přečíst knihu ?Natural Nutrition for Dogs and Cats? spisovatele Kymythy Schultze, který se podrobně zabývá přirozenou stravou zvířat, nebo knihy rakouského veterináře Iana Billinghursta ?Give Your Dog a Bone? a ?Grow Your Pups With Bones? , to vše pro větší informovanost, ačkoliv poslední kniha nám udává kuřecí maso jako základní protein, a to by vlkodavům dvakrát nesvědčilo. (pozn. Zuzana - nevidím důvod) Podtrženo sečteno, ne každému psu a štěněti bude syrová strava vyhovovat; někteří jsou už také příliš ?zničeni? na to, aby se byli schopni vyrovnat nebo přejít na takovouto výživu, a další zase kupříkladu nemohou dostávat kosti, vše je velmi individuální.

Jestliže uvažujete o změně stravy štěňátka, je nutné, aby tato změna proběhla jen velmi pozvolna a nezačínejte s ní dokud se štěně plně neaklimatizuje a nezvykne si na svůj nový domov. Totéž platí i o starším psu, který mění svůj domov, nebo který přechází s podomácku vařené stravy nebo komerčních krmiv na syrovou stravu. Pokud se při přechodu na syrovou stravu objeví jakékoliv problémy, jako například zvracení, je zřejmé, že změna probíhá pro psa příliš rychle a prozatím není připraven na její konzumaci. Pokud by se stalo uvedené, pokuste se lehce povařit všechno psí jídlo, u masa tak aby nebylo zcela krvavé (Garson, ten beafstake na medium, prosím! J pozn. překl.), zeleninu povařit nejlépe v páře, tak aby zůstala ještě stále trochu křupavá. Každopádně, pokud dáváte psů vařenou stravu, nikdy mu nedávejte vařené kosti a pokaždé mu do každého jídla přidejte přípravky na podporu trávících enzymů. (pozn. Zuzana - To se mi zdá taky poněkud zcestné, rozhodně léta třeba jen mojí praxe to vyvracejí. Krmila jsem celé léta psy dle možností na trhu ? tj. když to šlo, tak jsem měla každý týden čtvrtku krávy pro tři psy - bylo to tehdá za flašku vodky . Trávicí enzymy nedostávali nikdy, prospívali až se srdce smálo, příloha žádná a vařený-syrový podle toho jak byl čas.)

Je možné, že někteří starší psi nebudou schopni pozřít syrové kosti celé - NIKDY nekrmit psa VAŘENÝMA kostma, (pozn. Zuzana - S tímto velmi souhlasím, kosti jako krmení ? to opravdu ne, ale jako doplněk tu a tam, proč ne a pak záleží na druhu ? psa i kosti. Je fakt, že vařená králičí kost je v podstatě zbraň, ovšem proti malému množství třeba pečených drůbežích nic nenamítám, ale hovězí a vepřové syrové ? je to stravitelnější, štěňatům kuřecí krky taky syrové a v případě takřka všech velikostí štěňat tak od 4-5 týdne.) to samé může platit i o jehněčím hrudí, atp., proto je vhodné tyto kosti rozdrtit/pomlít společně s jiným syrovým masem, vnitřnostma a zeleninou. Vhodné je taktéž dávat psu každý den jedno celé vejce i se skořápkou (syrové nebo max. na hniličku), vždy však pouze jedno, ne více, avitin obsažený ve vaječném bílku způsobuje úbytek Biotinu, jednoho z vitamínů B v těle; žloutky je však možno podávat i ve větším množství. Živý přírodní jogurt lze také doporučit, mléko však nikoliv - výjimkou jsou neodstavená štěňata. Jako přídavky můžeme uvést stroužky česneku, vitamín C, komplex vitamínů B, mořské řasy nebo kelp/žraločí chrupavku (případně jinou kloubní výživu) , sloučeninové/chelatické nebo iontové minerály. Některé z esenciálních aminokyselin se také doporučuje občas podávat. (poz. Zuzana - to naši psi milujou , projít s vajíčkama po dvoře je problém, jinak je to s vajíčkama taky tak jako s jiným dávkováním ? jedno vejce pro velkého psa není totéž co pro trpaslíka. Ale syrová vejce, tedy syrový bílek, vhodný není. Dieteticky je nevhodné i větší množství syrového žloutku ? vyvolá průjem. Štěňatům není vhodné dávat syrový bílek vůbec.)




Není důležité jen to, čím psa krmíme, ale také to do čeho mu jídlo dáváme. Některé materiály vylučují zdraví nebezpečné látky, které může pes přijímat spolu s potravou. Toto platí obzvláště o umělých hmotách/plastech, a hlavně těch, které působením času blednou nebo jinak mění barvu, případně i tvar. Nejvhodnější materiály jsou nerezavějící ocel, sklo nebo keramika. Hodně těch, kteří krmí neopracovanýma syrovýma kostma vůbec nepoužívá psí misky, protože pes si kost vezme a stejně si ji jde sežrat někam jinam na zem, miska se v takovém případě dá použít pouze na zeleninu.

Je velmi vhodné dávat psu misku asi do výšky jeho loktů. (pozn. Zuzana - S tím nesouhlasím, podle mě by měla být u velkého a zejména rostoucího psa výš ? tak aby se pes vůbec neshýbal, spíš maličko natáhnul.) Štěňata ani dospělí psi se pak nemusí zohýbat až k podlaze, aby se mohli najíst, navíc to může způsobit zkřivení předních končetin, jíst na podlaze je zkrátka pro vysokého psa velmi nepohodlné. Samozřejmě při konzumaci velké kosti si může pes lehnout a tato pozice je pro něj mnohem přirozenější. Pak je tu samozřejmě ještě voda, která je málokdy považována za strůjce problému, ale muže mít na zdraví obrovský vliv. Pokud nemáte vodní filtr, doporučuji raději dávat psům vodu balenou, abychom předešli všem možným chemikáliím a usazeninám, které se obvykle ve vodě z veřejných vodovodů vyskytují.

Ten nejdůležitější způsob, kterým každý z nás může udržovat psy zdravé nebo je uzdravovat, je dodržováním správné výživy, výživové terapie a dalších řízených programů jako jsou citlivá cvičení, celodenní pobyt na čerstvém vzduchu a pravidelný výcvik. Nemůžeme zapřít, že současní moderní psi trpí myriádou zdravotních problému. Ale proč? Podle mne to zavinilo hlavně přibližně posledních čtyřicet let životního stylu našich psů, který se naprosto změnil.

Jak k tomu došlo?
Došlo k tomu hlavně díky potravě. Není tomu zase tak dávno, co přirozenou stravu masožravců nahradily granule, jejichž složení je založeno hlavně na obilovinách a sóji. Chce to tisíce generací, než si tělo na takové změny zvykne, a většina přirozených změn probíhá velmi pomalu a dává příležitost adaptaci. Tam, kde probíhaly přirozené změny náhle, byly celé živočišné druhy vymazány, např. dinosauři. Ten přechod na upravovanou, hlavně na sušenou kompletní výživu našich psů proběhl v příliš krátkém čase a vybral si daň v podobě degenerativních nemocí a nemocí negativně působících na imunitní systém, které nám dokazují, že se náš pes nedokáže této změně přizpůsobit tak rychle.

Jaké jiné změny životního stylu psa ještě nastaly?
Původní životní styl psa byl ten, že se mohl kdykoliv svobodně pohybovat na docela velkém území. Když jsem byla ještě dítě, naši rodinní psi se mohli potloukat po ulicích celkem tak, jak jim bylo libo, čimž mohli vést docela přirozený život, nepříliš rozdílný od toho původního ? mohli se formovat do smeček, hrát si spolu, honit se společně za jídlem (nebo za kočkama, výt za plotem hárající fenky, atp. - tady je vidět, proč je lépe mít víc psů !! - pozn. Nikola + Zuzana), mohli se potulovat po okolí, svobodně a přirozeně žít. A navíc tehdy bylo v mém okolí jen pár aut. Nerada bych, aby si někdo myslel, že tohle považuji za ideální postoj i pro dnešní časy, ale ta změna k přísnému režimu, který u mnohých ?moderních? chovatelů vládne, je opravdu příliš markantní. Psi jsou obvykle necháni samotní, zatím co majitel je v práci. Mnoho psů tráví svůj život v klecích, psích boudách s malým výběhem nebo uvázaných na řetězu a na jednom místě. Ke všemu pro ně ještě bývá jediným pohybem procházka po ulici na vodítku u ?páníčkovy? nohy. Jen málo psů v dnešní době dostává tolik volnosti a pohybu, kolik potřebuje. Neříkám, že ?režim? je úplně špatný, jen se snažím poukázat na to, že je to příliš mnoho změn na to, aby si na ně naši psi mohli v tak krátkém čase zvyknout. Výživa a krmiva jsou však největším viníkem. Také jsme velmi změnili celkové životní prostředí, současné životní prostředí je jiné v mnoha směrech, kupříkladu dnes máme ústřední topení nebo klimatizaci, které odstraňují hlavní sezónní změny, (dotaz Nikola - Nemůže mít také právě topení/klimatizace vliv na horší kvalitu srsti u dnešních IW? Myslím, že ne, ona jich zase není až taková většina doma. Ale částečný vliv u některých konkrétních jedinců to mít může, podobně jako četnost koupání a používání šamponů apod. Celkově si ale myslím, že to stav plemene v tomto ohledu neovlivňuje. Dnešní i ?dávní? vlkodavové měli srst někteří hrubou, někteří jemnou, někteří krátkou? kvalita srsti je psovi dána, ale mění se s věkem, do jisté míry i s péčí. Žádoucí je hrubá, té skutečně kvalitní hrubé je málo, ale i pak je ještě rozdíl mezi jemnou a jemnější. Je to vidět na starých obrázcích, ale i na dnešních fotkách.) a umělým světlem vlastně bouráme rozdíl mezi dnem a nocí, a tím vším i celý zaběhnutý vegetační systém zvířete, na který je pes zvyklý.

Je zde ještě jeden velmi důležitý aspekt týkající se světla, jiný než ten, který byl již zmiňován. Světlo, myšleno přírodní sluneční záření, je nezbytně a životně důležité pro jakékoliv bytí. Divoká zvířata se pohybují venku celý svůj čas, pokud nejsou zrovna ve svém doupěti, a vstřebávají proto tolik slunečního světla, kolik jen mohou. Naše domácí zvířata se ale většinou dostanou ven jen velmi málo, a proto obvykle trpí nedostatkem životodárného slunečního světla, které za oknem nedostanou, protože sklo nikdy nepropustí celé spektrum slunečního záření dovnitř. Psi, kteří žijí u boudy jsou na tom v tomto ohledu lépe, tedy pokud mohou být venku podle své chuti.

Takže co je podstatou té nejlepší diety?
Pevně věřím, že mnoho psu může mít prospěch ze syrové stravy, ačkoliv mnoho z nich bude nemocných, poškozených nebo již příliš slabých na to aby byli schopni načerpat energii ze syrové stravy. Ať už je to jakkoliv, mnoho psů tím může jen získat, neboť to je to, k čemu byli stvořeni ? k pojídání syrové stravy. Psi nevynalezli ani oheň, ani by si sami od sebe neuvařili! Nemyslete si ale, že syrová strava musí být zdravá pro všechny psy, jsou totiž psi, kteří jsou na tom lépe, když mají vařenou stravu, jsou i takoví, kterým nejvíc ze všeho svědčí makrobiotická strava (pozn. Zuzana - takového psa jsem ještě neviděla a doufám, že neuvidím, jednou jsem ale dávala psa do vegetariánské rodiny, tedy lépe řečeno vegetarián byla matka a kuchařka, pán se těšil, že třeba se psem dostane taky kousek masa.), a některým je lépe na komerčních krmivech. Pokud chcete přesně zjistit, která dieta je pro psa ta nejlepší, podívejte se na stránku communicating with your animal / mluvte se svým zvířetem, která pro tyto účely používá kineziologii, proutkaření nebo mezidruhovou telepatickou komunikaci. (Pozn. Nikola - Kineze, pokud ji dělá odborník, funguje, to je bez debat, jen netuším, jak by se kineze dala u psa provést; proutkaření nebo používání kyvadla je jednoduché a přístupné každému z nás, ovšem pohyb proutku nebo kyvadla můžeme příliš jednoduše ovlivnit vlastním myšlením a vlastní vůlí. Stačí, abychom si někde v hloubi duše přáli, aby to či ono bylo prospěšné či naopak, a můžeme získat od kyvadla zcela zcestnou odpověd. Rada k tomuto: dejte do stejných misek různé druhy potravy a doplňky, přikryjte je třeba ubrousky, tak aby nebylo vidět, co v nich je, a požádejte někoho naprosto nezaujatého ? návštěvu, kamaráda, souseda ? ať se nad každou miskou zastaví s proutkem nebo kyvadlem a nahlásí vám výsledek, výsledek bude o 50% věrohodnější. Pro úplné laiky, musíte kyvadlu nebo proutku určit, co bude ANO a co NE . Plně to závisí na vůli toho, kdo má virguli v ruce. Co se týká telepatie, tak v tom jsem mírně skeptická, existuje to, ale ? nikdy se to nedá ověřit - musíte věřit tomu, co Vám daný (možný) ?šarlatán? řekne. To už bych víc věřila té virguli. Pozn. Zuzana - To radši komentovat nebudu, nevypadá to na to, že bych tomuto mohla věřit.)

Proč především syrovou stravu?
Hlavní důvod je, že syrová strava obsahuje enzymy, které pomáhají při trávení jídla. Každé živé stvoření zdědí určitou částku enzymů na svůj ?bankovní účet?, a když jídlo, které pravidelně konzumují, obsahuje jen málo nebo nic, co by se enzymům podobalo, odčerpávají pak enzymy potřebné pro trávení ze svého ?bankovního účtu?, dokud ho úplně nevyprázdní. Enzymy jsou potřebné pro každý proces v těle a tělo považuje trávení za nejdůležitějšího výrobce enzymů, takže pokud neustále produkujeme enzymy pro trávení, nemůžeme produkovat enzymy potřebné jinde pro udržení zdravé tkáně, pro úklid toxinů, atd.. Pokud je tělo nuceno produkovat všechny enzymy pro potřeby trávení, tak je pankreas/slinivka břišní nucena plnit tuto úlohu místo své normální činnosti, co by součást imunitního systému. Během času se tak častá onemocnění a krátký život staly součásti standartu současných psů.

Je syrová strava vším, co je potřebné?
Ne, není, ale je dobrým základem pro zdraví. Obecně je také důležité poskytnout psu celou škálu proteinového jídla, toto je nezbytné pro zajištění nejlepší rovnováhy aminokyselin v těle každého jedince. Potřeba aminokyselin se však liší od chovu k chovu a podle jednotlivých chovaných zvířat. Další živiny jsou také důležité, zvláště pak minerály, které jsou potřebné k tomu, aby enzymy správně pracovaly, a proto, aby byly vitamíny dobře vstřebávány a využity tělem. Vzhledem k faktu, že půda je již relativně vyčerpaná (hlavně za posledních 50 let) ?moderním? farmařením, pro nás znamená to, že jídlo neobsahuje tak vysoké množství živin jako kdysi, hlavně minerálů potřebných pro zdraví, proto je nyní nutné i k syrové dietě přidávat minerály a stopové prvky, stejně tak jako není na škodu přidat i některé vitamíny, obzvláště ty ve vodě rozpustné, které tělo nedokáže uchovat po delší dobu. Mezi takové, které je dobré doplňovat téměř denně, patří komplex vitamínů B a vitamín C. (pozn. Zuzana - S tím B souhlasím stoprocentně, koneckonců se to ukázalo i na pár biochemických rozborech. C rostoucím psům, staříkům při vysokých venkovních teplotách, jaký byly třeba letos. Do pití a osladit ? bezva a ještě se srovná pitný režim, který je právě staříkům třeba trochu připomínat. Jak se říká,? i pes je jenom člověk?.)

Ale nejsou psi schopni ?vyrobit? si svůj vlastní vitamín C?
Samozřejmě jsou (lidé a guinejská prasata jsou jedni z mála tvoru, kteří tuto schopnost nemají), jenže, i když tuto schopnost mají, většina z nich ho není schopna vyrobit si ho dostatek. Vitamín C je potřebný ve větším množství v době, kdy je pes ve stresu (např. růst, výstavy, pracovní nasazení, apod.), což je v dnešní rušné době docela často, a proto je nutné přidávat více vitamínu C, než tomu bylo kdysi. Nedostatek tohoto vitamínu může vést až ke kloubním a kostním problémům (obzvláště v období růstu), stejně tak jako ke slabým patám (prošlapy), zanětům dásní a dalším zdravotním problémům. Komplex vitamínů B je potřebný pro mnoho tělesných funkcí, avšak je ho nutné dávkovat velmi uvážlivě ( Nikola - Chybí vysvětlení proč. Zuzana - Zřejmě je obava z předávkování, když se podává v pilulkách.Z přírodních zdrojů předávkovat nelze.)

Jsou nutné i jiné doplňky?
Pravděpodobně dobrým dlouhodobým doplňkem jsou i kvalitní multivitamíny, jako např. Immune plus, stejně tak jako minerály a stopové prvky; esenciální mastné kyseliny jsou také velmi důležité, avšak obvykle v komerčních krmivech chybí. Jiné, obvykle vyšší, složení doplňků stravy je nutné v případě zdravotních potíží a nemocí, jako např. artritida, srdeční nemoci, kožní potíže. ( viz. kapitola ? Výživové terapie)

Na mnohých potravinách a krmivech je napsáno, že obsahují vitamín C?
Ano, to je pravda, vit. C je používán v těchto potravinách a krmivech jako antioxidant, který zabraňuje rychlému znehodnocení krmiva např. žluknutí. Z tohoto vitamínu C získá pes obvykle pouze zanedbatelný zlomek, protože tento vitamín po otevření balení relativně rychle vyprchává. Do sušené stravy se přidávají vitamíny a minerály, občas je přidáno i extra množství některých aminokyselin, někdy jsou také dodány některé porušené Omega 6 esenciální mastné kyseliny (anglicky EFAs). (pozn. Zuzana - Omega 3 a Omega 6 jsou nyní velmi populární. Zvyšují odolnost proti nemocem, posilují imunitní systém, zvyšují odolnost proti alergiím, zlepšují trávení. U Omega 3 ? někdy je uváděno, že je nenahraditelná pro nervovou činnost a vývoj mozku, tedy schopnost učení ? mně jí tedy moc do krmení nedávali. ?Mně také ne.- V oblasti prevece cév a srdečních chorob se připisuje kladný vliv proti tromboze a arytmii.)

Co jsou esenciální mastné kyseliny?
Jsou také známe jako nenasycené mastné kyseliny (dále jen NMK) a jsou jich dva druhy ? Omega 6 a Omega 3. Vzhledem ke své stavbě (NMK lze velmi jednoduše poškodit teplem, světlem a kyslíkem, zvláště pak NMK Omega 3) nemohou přežít vysoké teploty, které se při výrobě psích krmiv používají, ovšem některé z NMK Omega 6 lze v krmivu zachovat v porušené formě NMK Omega 3 jsou také známy jako poly nenasycené MK.

Omega 6 NMK mužeme najít ve světlicovém a slunečnicovém oleji, ovšem deriváty se vyskytuje i v starflower (borage) a pupálkovém oleji. Omega 3 alfa linoleové kyseliny jsou k nalezení v oleji ze lněného semínka a jejich deriváty (DHA a EPA) v rybím tuku. Nemám tím na mysli tuk z rybích jater, ale podkožní tuk studenovodních ryb jako je např. losos nebo makrela. Musím poznamenat, že medicínský rybí tuk obsahuje některé omega 3 NMK, ale je v něm příliš mnoho vitamínu A a D, takže aby to bylo pro psa bezpečné, musel by se rybí tuk dávkovat ve velmi malém množství. Důvod pro občasné podávání derivátů je ten, že v některých případech nemusí být pes schopen využít některou z mastných kyselin z rostlinných olejů nebo z oleje z lněného semínka.

Vzhledem k nestálosti nenasycených mastných kyselin, je velmi důležité kupovat jen řádně a správně zpracované oleje. To znamená, že by měly být lisovány za studena, ve tmě a bez přístupu vzduchu, a uskladněny v tmavých lahvích. Měly mít poměrně krátkou záruční dobu (doba spotřeby by neměla být delší než půl roku od data výroby) a také by měly být skladovány v lednicích nebo mrazácích. V případě skladování v mrazících boxech se doba použitelnosti prodlužuje až na jeden rok. Chraňte se všech olejů, které jsou k dostání na poličkách v supermarketech (kromě panenského a extra panenského olivového oleje), a také takových, které byly jakkoliv upraveny nebo zpracovány, hlavně tepelně. Z takovýchto olejů již bylo to nejlepší odebráno nebo zničeno.

Mnoho lidí se domnívá, že když má pejsek suchou kůži a nebo lupy, znamená to nedostatek oleje, a tak jdou a koupí v obchodě v lepším případě slunečnicový olej (někteří dobráci koupí ten nejlevnější olej na vaření) a přidají ho lžičku nebo dvě do granulí. To je kolikrát to nejhorší, co mohou udělat a to hned z několika důvodů. Obyčejné oleje (včetně běžných slunečnicových) obsahují povětšinou jen Omega 6 NMK, a ty jediné v komerčních krmivech už bývají, takže je už většinou pes ani nepotřebuje. Obyčejné oleje také obsahují mnohé chemikálie, které jsou do nich při jejich výrobě přidávány, obvykle také bývají tepelně zpracovány, což znamená, že obsahují pouze porušené Omega 6 NMK, navíc jsou většinou skladovány na světle v průhledných lahvích a pokojové teplotě. K tomuto se nedá nic dodat. Jediný olej, který je pro vaření ?bezpečný?, je panenský, pokud možno ještě lépe extra panenský olivový olej. (pozn. Nikola - Opět nezdůvodněno proč ? olivový olej je lisovaný za studena, obvykle bez konzervačních látek ? jiné důvody já osobně neznám. Zuzana - Toto bude asi trochu nadnesené ? panenský olej je opravdu lisovaný za studena a bývá považován za nejkvalitnější. Víc se ale samozřejmě používají jiné oleje a nezdá se, že by to byl až takový malér.)


převzato z IrishWolfhounds.org


překlad: Nikola Janků
komentář: MVDr. Zuzana Málková



Komentáře

24.10.2003Růža vlckova@ptpb.cz
Díky oběma za skvělý článek - poučný i zábavný :-)

24.10.2003Nikola Nikolkajanku@seznam.cz
Není zač, Růži, už překládám druhý díl, ale jde to hrozne pomalu :), moc brzo bych ten díl nečekala, se současným tempem to vidím tak zhruba na jaře :))).

26.10.2003Zuzana
Poznámky byly míněny jako pracovní, doufám, že to urazí něčí jemnocit. Děkuji za poděkování, je to poněkud nezvyklé.

27.10.2003johny_flash flash@wolfhound.cz
poznamky sou bez chyby:)

28.09.2006Jakub Hegenbart
Je možné, aby veterináři z diplomem neznali morčata? :-)



Přidání nového komentáře

Jméno Email
Sem vložte text z obrázku




designed by patricia (c)2002